Proč nás ve škole učí věci, které už většinou nikdy nepotřebujeme? – Zakázané vzdělávání (španělsky: La Educación Prohibida) je nezávislý dokumentární film, uvolněný v roce 2012. Zachycuje různé alternativní vzdělávací praxe a nekonvenční školy v Latinské Americe a ve Španělsku, a zahrnuje vzdělávací přístupy.

Proč nás ve škole učí věci, které už většinou nikdy nepotřebujeme?

Zakázané vzdělávání (španělsky: La Educación Prohibida) je nezávislý dokumentární film, uvolněný v roce 2012. Zachycuje různé alternativní vzdělávací praxe a nekonvenční školy v Latinské Americe a ve Španělsku, a zahrnuje vzdělávací přístupy.

Proslov studentů:

V současné době je vzdělávání zakázané. Velmi málo z toho, co se děje v naší škole, je opravdu důležité. Nikde se nedočtete, na čem skutečně záleží. Jak můžeme čelit životu? Jak se vypořádat s problémy? Nic o tom nevíme. Nikdo nás to neučil. Učitelé mluví o vzdělání, pokroku, demokracii, svobodě, lepším světě, ale nic z toho se neděje uvnitř třídy. Učí nás, abychom byli od sebe odděleni a soutěžili o bezcenné cíle. Rodiče ani učitelé nám nenaslouchají. Nikdy se neptají na naše názory. Nemají tušení, co cítíme, co si myslíme nebo co chceme dělat. Nebylo by skvělé, kdyby bylo každý den na nás, jestli půjdeme do školy? Kdyby to byla naše volba a ne našich rodičů? Kdyby škola byla krásným místem plným radosti, hry a pocitu svobody, kde by se dalo zvolit, co a jak se učit?

Učte nás, že věci mohou být odlišné. To je příklad, který nám musíte dát. Vaše očekávání jsou vaše a ne naše. A dokud je nezměníte, budeme nadále selhávat. To je důvod, proč říkáme: „Už toho bylo dost.“ Přestaňte rozhodovat za nás, přestaňte nás hodnotit a něco nám vnucovat. Ani věda, ani zkoušky, ani tituly nás nemohou definovat. To je důvod, proč tu jsme, abychom probírali a sdíleli své myšlenky a představy, abychom se naučili, že věci lze změnit. Budeme se rozhodovat, čím chceme být, co chceme dělat, co cítit nebo si myslet.

Jsme přesvědčení, že vzdělávání je zakázáno. Nemohou za to rodiny, děti ani učitelé. My všichni zakazujeme vzdělávání. Pokaždé, když se rozhodneme místo naslouchání podívat se jinam. Pokaždé, když myslíme na končený cíl, místo samotné cesty k němu. Pokaždé, když necháváme vše při starém, místo abychom se snažili o něco nového.

Vzdělávání se musí pohnout kupředu.

Musí růst.

Musí se měnit.