Už víte, že klasická škola není pro vaše dítě to pravé. Jste rodiče, chcete pro své děti to nejlepší a rozhodujete se, kterým směrem se vydat. Vybrat už existující komunitní školu nebo domácí vzdělávání? Založit novou skupinku pro děti na domácím vzdělávání nebo rovnou školu? Či jít cestou „střídavky„, spojit se s dalšími rodinami a hlídat si děti navzájem?

Najít “to správné” řešení právě pro tu naši konkrétní rodinu bývá dlouhá a spletitá cesta, kterou všichni musíme projít sami. Nenechte si radit, ani od nás ne 🙂 Může být ale fajn popovídat si s lidmi, kteří podobnými cestami, slepými uličkami a křižovatkami už prošli a potkávají denně mnoho dalších rodičů, kteří na svých cestách jsou.

Jsme čtyři a máme toho za sebou dost 🙂

Zdeňka má dvě děti, 16 a 10 let, mladší dceru v domácím vzdělávání. Pracovala ve školce, prošla kurzy Respektovat a být respektován, spoluzaložila komunitní školu s názvem NEšKOLA a rodinné centrum, více než dva roky s dalšími pěti rodinami praktikuje “střídavku” a už pět let pracuje, přednáší, lektoruje a píše pro Svobodu učení.

Anna má děti tři, 15, 13 a 10 let, všechny po celou dobu v domácím vzdělávání. V Sázavě založila komunitní centrum, studuje, pracuje jako sociální pracovník – osobní asistent pro mentálně postižené, přednáší, lektoruje a píše pro Svobodu učení.

Michal má také tři děti, 7, 5 a 2 roky. Je sociální pracovník, terapeut a inovátor. Vystudoval sociální práci a sociální politiku na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni, pracoval jako sociální pracovník s dětmi a mládeží, v soukromé vzdělávací agentuře a v oblasti sociální a vzdělávací politiky. S manželkou založil lesní školku, lektoroval metody sociální práce a kurzy zážitkové pedagogiky. Publikuje a překládá o svobodě ve vzdělávání, působí jako hodnotitel kvality sociálních služeb. Absolvoval psychoterapeutický výcvik SUR.  

Pokud to bude v našich silách a možnostech, rádi se s vámi potkáme – osobně nebo online. Stačí napsat na zdenka.stankova@svobodauceni.cz a zbytek domluvíme. Po setkání necháme na vás, zda se vám zdálo přínosné a zda a kolik budete chtít přispět na provoz Svobody učení.

Těšíme se na setkání s vámi, protože i pro nás je radost potkávat další lidi, kteří vystupují ze zajetých kolejí.

---

Nabízíme poradenství v oblasti sebeřízeného vzdělávání zejména pro rodiče, průvodce/pedagogy a organizátory komunitních skupin. Vycházíme z pětileté zkušenosti členů Svobody učení s řešením otázek týkajících se unschoolingu v ČR, z osobních zkušeností se zajišťováním tzv. domácího vzdělávání pro celkem pět dětí ve věku od 6 do 14 let a s poskytováním odborného poradenství pro rodiče a pedagogy. Máme mnohaletou profesní zkušenost ze vzdělávacího systému ČR, bohaté kontakty na svobodné a demokratické školy v zahraničí, podobné iniciativy v ČR i další odborníky.

Nejčastější dotazy a témata, která řešíme a s nimiž vám můžeme pomoci:

• osobní podpora pro rodiče a průvodce/pedagogy, kteří zvolili respektující přístup ve vzdělávání a potýkají se kvůli tomu s problémy ve vztazích v rodině nebo ve škole
• podpora při zakládání komunitních skupin
• praktické otázky spojené se školským zákonem
• jak zařídit domácí vzdělávání a najít vhodnou kmenovou školu tolerující principy sebeřízeného vzdělávání
• propojování a doporučení na další odborníky, místní iniciativy nebo jiné svépomocné skupiny.

Po objednání konzultace vám zašleme telefonní číslo na vámi vybraného konzultanta, s nímž se poté můžete spojit a probrat telefonicky, v čem vám konzultant může pomoci.

Při konzultacích dodržujeme zásady diskrétnosti, držíme se společně vymezeného tematického rámce a etických principů s důrazem na základní lidská práva (více podrobně viz „Teoretická východiska a principy Svobody učení“).

Nečekejte od nás terapii, zázračná řešení ani návod na váš život. Spíše vám můžeme díky naší vlastní zkušenosti pomoci rozšířit obzory a najít vlastní cestu.

Člověka se skutečně vážnými problémy odkážeme na psychologa či jiného odborníka. V případě dotazů ohledně podmínek konzultací nás prosím neváhejte kontaktovat. V případě větší skupiny (např. rodiči iniciovaná vzdělávací komunita na principech Svobody učení) je možné domluvit hromadný interaktivní workshop s besedou apod.

Konzultaci lze realizovat buď osobně (60 min), nebo přes Skype/Google Hangout (90 min).

Reference:

K. T.: „Se Zdeňkou jsme se setkali v lednu 2018. Na setkání jsme šli společně s manželem. Bylo to období, kdy jsme nevěděli kudy dál, a to nejenom v oblasti vzdělávání našeho syna, ale i směřování rodiny jako celku. V té době mě pálilo několik otázek – jak by syn zvládl případnou školu nebo domácí školu, jak odolávat tlaku rodiny na naši „jinakost“, jaký vliv na rozvoj dítěte by měla klasická škola nebo alternativní škola atd. atd. Chtěla jsem si vlastně srovnat myšlenky a rozhodnout se, kterým směrem se ubrat a potřebovala jsem si s někým více znalým o tom popovídat. Zdeňka nám hodně vyprávěla, jak to má nastavené ona, jak fungují její děti a co je pro její rodinu důležité. Bylo to velmi milé posezení, které nás oba s manželem utvrdilo opět v tom, jak důležitá je v životě svoboda a respekt. Pochopila jsem, že já jako matka znám nejlépe své dítě a stačí ho vnímat a poslouchat a nacítit se na něho, co vlastně potřebuje.  Nyní, po dvou měsících od schůzky, jsme už rozhodnutí opustit vyjeté koleje našich životů, tzn. odjet z Prahy, tam kam nás srdce táhne. Vnitřně cítíme, že domácí vzdělávání s tím naprosto souzní.“

J. Hejralová: „Hovor se Zdeňkou byl pro nás pohled na přístup ke vzdělávání úplně z jiné perspektivy a opět jsme se ujistili, že nejdůležitější je forma komunikace, stále si vše vysvětlovat, ověřovat si pochopení situace. Jsme na začátku naší cesty a jen čas ukáže, jaký způsob vzdělávání bude pro naše děti a naši rodinu ten nejvhodnější. Kdyby nevyšel koncept komunitní školy, tak se mi opravdu zamlouvá koncept střídavky. Jsou spolu děti, které se znají dlouho, jsou spolu rády, vzájemně se obohacují a posouvají dopředu.“

Táňa Šimoníková: „Oběma Vám – Šárko i Zdeňko – moc děkuji za velice přínosné a inspirativní setkání. Přineslo mi zejména rozhodnutí, že ani syna nechci nechávat v klasické základní škole, ač se zdá, že mu vysloveně nevadí. Že ten čas, finance a organizování, které mě to bude stát, za to stojí. Budeme hledat jiné cesty, jak ho vzdělávat. Zároveň jsem se odhodlala odejít z běžného pracovního poměru a postavit se na vlastní nohy, také částečně kvůli časové flexibilitě a možnosti organizace aktivit spolu s dětmi. Tak mi držte palce, zatím hledám, kam dál.“

Lenka Matoušková: „Moc děkuji Zdeňce za konzultaci. Bylo to pro mě velmi povzbudivé – slyšet, že to jde, jak to jde, že existují cesty, dodalo mi to odvahy se touto cestou taky vydat.“ 

Monika Domincová: „Setkání se Zdeňkou bylo pro mě obrovským přínosem na mé cestě k volbě, jak zajistit dceři zanedlouho „školou povinné“ to správné vzdělání pro život. Myslela jsem si, že mám ve všem jasno, ale Zdeňka mi otevřela oči v pár oblastech, kde jsem ještě sklouzla do stereotypů. Mohla jsem se zeptat na cokoli – jakým způsobem vzdělává své děti, jak probíhají projekty ve Svobodě učení, a jak bych já mohla realizovat své sny v oblasti podpory přirozeného učení dětí. Děkuji za Váš čas a inspiraci, vstřícnost a vůbec za všechno, co děláte. Vaše stránky jsou světlem v tunelu a inspirují dnes zřejmě již velkou řadu lidí na rozcestí.“

Petra K. (37 let): „Na setkání se Zdeňkou jsem se moc těšila. Z mailového domlouvání kafe jsem měla pocit, že je rychlá, pohotová, pozitivní, vstřícná… a přesně taková byla i ve skutečnosti 🙂 Hledám spřízněnou duši pro pátrání po alternativních cestách vzdělávání naší dcery, která by měla za 2-3 roky nastoupit „povinnou školní docházku“. Už před schůzkou jsem věděla, že tudy cesta vzdělávání nepovede a Zdenčino příjemné povídání, ze kterého jsem byla chvilku nadšená, chvilku trochu vyděšená, mě v tom jen utvrdilo. Moc děkuji za pozitivní pošťouchnutí do dalšího pátrání po informacích a zkušenostech rodičů, kteří se už rozhodli udělat pro své děti to nejlepší.“

Romana Sklářová: „Konzultace s Annou mě velmi uklidnila. Už necítím obrovský chaos, paniku a přiznám se i strach, jestli domškoláctví vůbec můžeme zvládnout svým vlastním způsobem a tempem. Úlevou pro mě byla zcela nová informace o existenci metodičky, která pomáhá a radí po celou dobu domácího vzdělávání a výborně se v celé problematice orientuje. A úplně nejlepší ze všeho je, že jste a že sdílíte své zkušenosti a jste podporou, kterou bych nyní ve svém okolí nenašla. Děkuji!“ 

Veronika M.: „Se Zdeňkou jsem se sešla na sklonku tohoto léta s cílem probrat mnoho praktických věcí ohledně domácího vzdělávání. Společně s několika dalšími rodiči plánujeme založit sdruženou školu pro doma vzdělávané děti a potřebovali jsme si ujasnit některé otázky ohledně její koncepce, fungování a praktických záležitostí. Zdeňka si i přes svou časovou zaneprázdněnost našla čas a přizvala na schůzku i ředitelku Svobodné školy Praha, která velmi obohatila naši konzultaci o mnohé cenné rady a praktické zkušenosti s řízením větší instituce. Zdeňka mi pomohla zorientovat se v problematice, předala mnoho kontaktů, rad a tipů a v neposlední řadě mně vyvedla z mnoha omylů 🙂 Děkuji Zdeňce za ochotné sdílení zkušeností a přátelskou atmosféru během celého našeho setkání a těším se, že v rámci budoucí spolupráce budeme i nadále v kontaktu.“ 

Veronika B. (33 let): „Dobrý den, v únoru jsem se stala třídní učitelkou dvou velmi problémových tříd. Svým studentům jsem chtěla pomoct, jak to jen šlo. Nezvládla jsem to sama, narážela jsem na nedůvěru a odmítavý postoj některých z nich. O podporu a pomoc v situacích, kdy jsem si nevěděla rady, jsem vždy poprosila Michala Kandlera. Byl velmi ochotný mi naslouchat a poradit, a to velmi nenásilnou cestou. Za jeho čas a podporu velmi děkuji.“

Kateřina S. (36 let): „Konzultace byla pro mě velkým přínosem z hlediska kontaktů na lidi a organizace, které se tématikou alternativního školství zabývají, dále přínosný byl i přehled současného stavu a legislativy a také možností, které jako rodič zvažující alternativu mám. Také jsem velmi ocenila zkušenosti ze školské praxe, kterou jako rodiče už máte :-)“

Alena V. (41 let): „Díky konzultaci se Zdeňkou Staňkovou ze Svobody učení jsem si ujasnila, co je pro mě ve vzdělávání mých dětí priorita, jak a kde hledat možnosti jiného než tradičního modelu vzdělávání, a také mi dodala odvahu k tomu, abych dělala skutečně to, co si myslím, že je nejlepší pro mé děti.“

Petr L. (43 let): „Už dlouho mi bylo jasné, že s tradičními školami je něco v nepořádku, ale nedovedl jsem si představit, že zvládnu aspoň trochu „vystoupit ze systému“. Díky konzultaci se členy Svobody učení jsem uviděl reálné možnosti a příležitosti, kde hledat „spřízněné duše“. Díky za to.“

Etické zásady poradenství

• Poradce respektuje klienta jako rovnocenného partnera se všemi lidskými právy a povinnostmi.
• Poradce jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva klientů a jejich blízkých osob.
• Poradce podporuje aktivní účast klienta při hledání řešení. Poradce nevnucuje klientovi svou perspektivu a řešení, nabízí však komplexní fakta a informace na kvalifikované úrovni, včetně vysvětlení důsledků a odpovědností vztahujících se k jeho jednotlivým rozhodnutím.
• Chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Informace o klientovi a jeho osobní údaje požaduje s ohledem na jejich potřebnost pro poskytnutí služeb, na kterých se s klientem dohodne, a informuje jej o způsobu použití těchto informací a dat.
• Žádnou informaci o klientovi neposkytuje bez jeho souhlasu, s výjimkou ohrožení života či zdraví klienta či blízké osoby. Pokud získané informace použije např. ke studijním účelům (přednáška), ke statistickému zpracování nebo ke zpracování zpráv, vždy garantuje anonymitu osobních údajů.

V případě nedodržení uvedených zásad má klient právo se odvolat k vedení organizace a požadovat vrácení poplatku za konzultaci nebo členského příspěvku.

Konzultanti:

Milota Kadaňková

Vzděláváním jsem se začala zabývat brzy po narození synů. Ve školkách a školách jsem řešila různé problémy týkající se dětí: přílišné nadání, nezájem učit se na povel, neochotu plnit nesmysluplné úlohy, jinakost povah nezapadajících do systému, nerespektování samozvaných autorit. Synové vystřídali několik škol a přes různé alternativy ve vzdělávání včetně domácího vzdělávání, které se na základě českých zákonů ukázalo také jako příliš omezující, jsem postupně došla k sebeřízenému vzdělávání. Čím víc jsem o něm získávala informací, tím víc jsem se utvrzovala v tom, že je to to, co potřebují mé děti i já. Synům jsem předala zodpovědnost za jejich vzdělávání, včetně možnosti do školy nechodit a učit se tak, jak sami chtějí. Vzhledem k tomu, že právě ukončili povinnou školní docházku, bylo to možné i po legislativní stránce. Je pro mě fascinující sledovat sebeřízené vzdělávání zblízka, být u procesu změny od poslušnosti a řízeného učení přes tápání a hledání k vlastní zodpovědnosti a nacházení vlastní cesty.
V současné době spolupracuji s iniciativou SvobodaUčení.cz a připravuji projekt Tovaryš, zaměřený na učení se mladých lidí praxí.