Sara je maminkou 4 dívek. Pochází se svým mužem z Austrálie a vzdělávají své děti doma formou unschoolingu. (Pozor: domácí vzdělávání a unschooling nejsou totéž! Zatímco domácí vzdělávání je v ČR legální, unschooling – zatím – nikoli. Viz např. zde – pozn. SU.)

Jeden z nejčastějších dotazů, které dostávám, je: „Jak přiměji manžela k domácímu vzdělávání?“ Popravdě je to nejčastěji matka, která se snaží přesvědčit otce. Myslím, že by tatínkům, kteří se cítí nejistě, pomohl někdo, kdo byl ve stejné situaci. A proto dnes přivítejme úžasného tatínka z naší rodiny. Věnuje vzkaz od táty ostatním tátům…

Takže váš partner odmítá domácí vzdělávání? Tohle je pro vás:

Čelíte výzvě vzít děti ze školy a převzít zodpovědnost. Představujete si doma třídu, s černou tabulí na zdi a lavicemi v obýváku. Stresujete se kvůli rozhovorům s lidmi v práci a svou rodinou ohledně toho, jak se daří vašim dětem ve škole… a bojíte se té nepříjemné chvíle, kdy jim řeknete, že se vzdělávají doma.

Rozumím tomu. Vsadím se, že jste na tom stejně jako já, kdy jsem měl nějakou představu v hlavě: že škola byla prostě věc, kterou lidi dělají, a neexistuje žádná jiná alternativa.

Domácí vzdělávání není tak obvyklé a lidé se budou ptát na otázky, na které vám bude nepříjemné odpovídat, především proto, že sami ještě nebudete mít všechny odpovědi. Ale v hloubi duše budete vědět, že je to správné rozhodnutí pro vaši rodinu, i když nebudete umět přesně popsat proč. Možná jste už nějakou dobu své partnerce kladl překážky nebo tvrdohlavě opakoval ne bez jakéhokoliv pádného důvodu, proč to nepůjde a odsekával jste stylem „my to tak také měli a přežili jsme“… ale oba víme, že je to vykrucování.

Jestli jediným důvodem pro to, proč nechcete vzdělávat doma, je veřejné mínění, tak to není dost dobrý důvod. Alespoň do té doby, dokud na stůl nepoložíte výzkum, který zcela jasně demonstruje váš tvrdohlavý přístup, který trumfne rozhodnutí vzdělávat vaše děti doma. Tak probíhala konverzace u nás a bylo to z dobrého důvodu.

Tak to pojďme spolu detailně probrat, jako táta s tátou. Opustíme ty hovadiny o tom, co si o nás pomyslí lidi, a podíváme se na situaci z reálného hlediska. Tohle jsou důvody, proč byste měli své děti vzdělávat doma. Hned teď.

#1 O životě se nenaučíte v akváriu

Ať se vás snaží školy přesvědčit, jak nejlépe umí, že nabízí dětem nejlepší šance, jak uspět v životě, definice úspěchu je definována politiky a zákonodárci, kteří se starají o stáda a ne o jedince. To znamená, že se osnovy budou měnit na základě různých faktorů, nad kterými nemáte žádnou kontrolu.

Vaší prací je starat se, jak nejlépe to jde, o zájmy vašeho dítěte a nenajdete lepší osobu, která by se měla o rozvoj vašeho dítěte starat, než je jeho rodič – dělali jste to tak už od porodu!

Jen promyslete možnosti, když dítěti umožníte nerušeně následovat své zájmy a vášně, když budou moci využít svou nekonečnou energii a zvídavost, aby našly smysl, aniž by byly omezené standardizovanými testy, přísným rozvrhem a nepotřebnými sociálními normami.

Pořádně se zamyslete. Kolik z toho, co jste se učili ve škole, si skutečnosti pamatujete, nebo používáte nyní v práci? Vsadím se, že to dokážete spočítat na jedné ruce. Nebo na jednom prstu.

Jak můžete dítěti poskytnout nejlepší a nerušený přístup k životu, když je uvízlé v akváriu 8 hodin denně?

Milý tatínku, je to jednoduché. Když se každý podnik, který stojí za to, snaží poskytnout flexibilní pracovní podmínky, aby přilákal inovativní, tvořivé a vášnivé zaměstnance, tak proč si myslíme, že sterilní vzdělávací systém může naše děti úspěšně připravit?

#2 Život není třída plná lavic před černou tabulí

Slyším teď učitele, kteří na mě křičí: „Třídy už takhle dnes nevypadají.“ Jasně. V pořádku. Jak myslíte.

Představili jste si ale domácí vzdělávání jako domácnost s lavicemi, pracovními listy a vaší ženou stojící před dětmi? Pokud jste ten případ, potom bych vám rád řekl, že tak to vůbec nemusí vypadat. Kdyby takhle vypadalo veškeré domácí vzdělávání, potom byste mohli děti poslat klidně do školy a měli byste hotovo.

Domácí vzdělávání bude takové, jaké vy a vaše děti potřebujete. Jsou to rozpravy o penězích a bankovnictví v 6 ráno, vyrábění stolu podle náčrtku, dovádění při nakupování potřebného materiálu, vytvoření dokumentárního filmu, jsou to hodiny baletu… je to cokoliv. Je to nekonečné a flexibilní. Nejsou tu žádné osnovy a nejsou tu žádné testy. A přesto zjistíte, že se naučí tolik nových věcí a zapamatují si to, protože to seznámení s novou látkou je pro ně důležité a neodolatelné.

Je to svoboda rozvinout svou vlastní cestu životem, aniž by vám externí síly diktovaly cestu k úspěchu – život není jen o škole, vlastnění domu, bohatství a prázdninách… tedy dokud nechcete, aby takový byl. Klíčem k úspěchu je, že si vaše děti vyberou, co si přejí a vy jim to umožníte.

#3 Můžete si vybrat jakoukoliv příchuť, nejen vanilkovou

Dokud to není rozbité, nepokoušejte se to spravit. Takže si myslíte, že budete děti jenom posílat do školy a sledovat, jak jim to jde, dokud nebudou opravdu velmi nešťastné nebo dokud z toho opravdu nic nemají. A do té doby nemá cenu vzdorovat systému.

Nevidíte mě, ale kdyby ano, viděli byste, jak kroutím hlavou se zjevným nesouhlasem.

Přátelé, snažíte se z toho lehce dostat a zkoušíte si koupit nějaký čas v naději, že tahle výzva, abyste prozkoumal systémy, kterým natolik věříte, prostě zmizí. Možná vaše žena to nakonec bude vidět stejně a rozhodnete se, že škola není tak špatná a že vaše děti ji budou milovat.

Ale chci tím říct, že škola by neměla být tou výchozí možností. Jistě se tam najdou věci, které si děti budou užívat, a sám si pamatuji na věci ze školy, které mě bavily… ale napovím vám: žádnou z těchto úžasných věcí nenajdete výhradně ve školském prostředí. Čas s kamarády, sporty, hudba, různé kultury a nápady… všechny tyto věci jsou dostupné a mnohem smysluplnější v opravdovém světě. ALE navíc na ně budete mít ještě mnohem více času.

Teď vám předložím výzvu. Jestli jste už vyzkoušeli školu, abyste „viděli, jak to půjde“, tak teď je čas vyzkoušet domácí vzdělávání. Jestli jste nevyzkoušeli školu vůbec, potom ani nemusíte. Nepotřebujete nějakou „omluvu“ pro to, abyste mohli vzdělávat své děti doma. Nemáte co ztratit a můžete jen získat.

#4 Hlubší spojení s vašimi dětmi

Tohle není žádná velká věda. Trávíte tolik času s miminky, batolaty a teď, když jim je 4 nebo 5 let, je společenskou normou je poslat na náhodné místo, kde se budou „učit“ věci, jakoby se nedaly učit někde jinde. Jediné, co vám zbude je ranní chvátání nebo kouzelná hodinka pozdě odpoledne nebo večer, abyste našel spojení se svými dětmi, když už to vypadá, že k žádnému učení nedochází. Samozřejmě, že v tuto chvíli jste po celém dni v práci vyčerpaný a mysl i tělo si potřebují odpočinout. Možná jste děti nakrmil a vykoupal, uložil do postele a jste připraven si hodit nohy nahoru. Potom se snažíte s dětmi sblížit pravděpodobně ještě o víkendu.

Je jasné, že se toto nezmění, když vzděláváte doma. Pořád se cítíte vypnutý, když dorazíte domů a samozřejmě se těšíte i na to, až si dáte nohy nahoru, ale hádejte co? Už tam není žádné uřícené vyzvedávání ze školy. Děti nejsou vycucané a vyčerpané ze školy. Nechytnou každou nemoc, která se šíří školou rychlostí blesku. Jsou šťastné, radostí bez sebe a nadšené životem… nemohou se dočkat, až vám ukážou své projekty, bádání a objevy. A nejsou tu žádné úkoly.

Prázdniny si můžete udělat kdykoliv. Kdekoliv. Nemusíte si dělat starosti s tím, kdy je hlavní sezóna a mačkat se s davy. Nemusíte se hádat s lidmi v práci o to, kdo si kdy vezme dovolenou. Je to úžasné.

#5 Můžete jim poskytnout nejlepší prostředí pro přínosné sociální interakce

Nevykládejte mi ty báchorky o nějakých přechodových rituálech. Neříkejte mi, že se děti musí naučit jednat se surovci a šikanátory. Není to pravda a váš argument nemá žádný přínos.

Kdyby školský systém měl jakoukoliv možnost, jak zabránit šikaně, tak by k ní nedocházelo. Oni ji nemají, a proto se tam pořád objevuje. Dopady jsou odporné. Dokud jste nebyli šikanovanými, tak to nepochopíte. Já jsem byl a vím.

Žádné pracoviště nedovoluje šikanu nebo obtěžování žádného druhu. Tečka.

Kdyby pracoviště nemělo dobrou kulturu, potom by zaměstnanci nezůstávali dlouho a zaměstnavatel by neměl šanci přilákat dobré zaměstnance.

Když se na pracovišti objeví šikana a obtěžování, potom může zaměstnanec odejít. Všichni budeme jistě souhlasit, že náš život je příliš krátký na to, aby člověk měl potřebu trpět jakékoliv ponižování a týrání.

Tak proč je ksakru takovou ukrutnou povinností dětí se s tím setkávat, a ještě si přitom namlouváme, že z nich tato zkušenost udělá lepší a vyrovnanější lidi. To je naprostá hloupost.

Přátelé, jednoduše vzato. Pokud chcete, aby vaše děti vyrostly v lidi silné na mysli, těle i duchu, a aby se o svět staraly s respektem a lidskostí, tak to nehledejte někde jinde. Ujměte se vedení.

#6 Ukazujete svým dětem, že jsou strůjci svého osudu

Zpochybněte status quo. Jenom proto, že to dělají všichni ostatní, tak to automaticky neznamená, že je to správně. Když po něčem hodně toužíte a budete se o to hodně snažit, přijde to.

Kolikrát jste slyšel taková slova? Tak proč je neaplikujeme i na tuto situaci? Opravdu nevidíte ty možnosti nebo jen přehlížíte, co máte před sebou? Nebo se natolik bojíte do toho jít?

Je čas se do toho vrhnout. Když neumíte ukázat svým dětem, jak udělat velký krok a věřit si, od koho jiného by se to měli naučit?

Jsem zvědavý, jak jste teď na tom. Byl jsem ve stejné situaci a vím, jak je to těžké. Ale jakmile se do toho pustíte, velmi rychle si uvědomíte, jak moc fajn to je. Vím, přátelé, jak vám je, a jaké je to být středem pozornosti u svých přátel a rodiny. Vaše rozhodnutí může znejistit jiné lidi a otřást tím, čemu doteď věřili. Ale vaše otcovská role není je potěšit ani je naštvat. Váš úkol je postarat se o své dítě a svou rodinu.

Co nejhoršího by se mohlo stát? Školy nikam neodchází. Berte to jako prázdniny… a vsadím se, že se nebudete chtít vrátit zpátky.