„Většina lidí, která slyší o Summerhillu poprvé, nevěří svým uším. Školu, ve které si žáci sami rozhodují o tom, co, kdy, kde, jak či od koho se budou učit a která navíc existuje už od roku 1921, si prostě neumíme představit.“ – Tomáš Hajzler

Název: Summerhill

Podtitul: Příběh první demokratické školy na světě

Orig. název: Summerhill: A Radical Approach to Child Rearing

Autor: A. S. Neill

Překlad: Viktor Jurek

Vydal: PeopleComm

Knihu můžete koupit zde

Předmluva vydavatele

Jako dítě pracujících rodičů jsem do vzdělávacího systému nastoupil, když mi nebyl ještě ani rok. Po dvou letech v jeslích přišly tři roky ve školce. Následovalo osm dlouhých let na základní a další čtyři na střední škole a s nimi dennodenní trénink v poslušnosti a „biflování“ i trvalý apel na snahu „někam to dotáhnout“. Na vysokou školu jsem odjel do Běloruska a další rok do Moskvy. V Rusku jsem poznal, že může být mnohem hůř než u nás. Kromě tupého memorování a přísného kázeňského režimu, které jsem tak znal dobře z našich škol, přibyla navíc šikana ze strany komsomolu a dalších složek totalitního systému. Souhrou náhod se mi po roce podařilo Moskvu vyměnit za Holandsko. Tam jsem si zprvu připadal jako Alenka v říši divů. Ty tam byly vynucené ticho, důraz na podřizování se i bezduché opakování probíraného učiva. Místo toho bylo třeba samostatně přemýšlet, svobodně si volit, spolupracovat a diskutovat. Po této zkušenosti jsem si přidal tři další roky v americkém školním systému, což bylo pro mne „Holandsko na druhou“. Pryč byl standardizovaný, poslušný a závislý robotnik, kterým jsem se měl stát v našem systému.

Trvalo to však ještě deset let, než jsem se dozvěděl, kam až je možné při vzdělávání a výchově zajít. Tehdy jsem narazil na Summerhill – školu, do které děti nemusejí chodit, a když už tam jdou, ovlivňují do velké míry, co, kdy, jak nebo kde se budou učit. Knihu A. S. Neilla Summerhill, kterou nyní držíte v rukou, jsem přečetl jedním dechem. Příběh této unikátní, vskutku demokratické školy byl v tak ostrém kontrastu s tím, čím jsem si při svém vzdělávání sám prošel, byl pro mne něčím tak nepředstavitelným, že jsem byl naprosto ohromen. Otevřel se mi svět svobody ve vzdělávání a následně i v práci. Zjistil jsem, že většina dnešních reformátorů vzdělávání, školy, rodičovství a výchovy považuje tuto knihu za naprosto přelomové dílo, tím více mě šokovalo, že v češtině dosud neexistuje.

Jsem přesvědčený, že svoboda v práci a obecně v životě za- číná právě v dětství. Proto jsem si umínil tuto knihu do Česka a na Slovensko přinést. A. S. Neill ji napsal už v roce 1960 a od té doby se jí po celém světě prodalo přes milion výtisků. Přesto si myslím, že teprve nyní jí začínáme skutečně rozumět. Není to kniha, s níž je třeba a priori souhlasit (tím spíše, že vznikla před padesáti lety) a nekriticky, bez výhrad ji přijmout. Rozhodně však každému čtenáři, jemuž otázky výchovy a vzdělávání dětí leží na srdci, poskytuje nové pohledy na dětství, výchovu, vzdělávání, a především na podstatu lidské svobody, slovem spoustu provokativního a zneklidňujícího, ale hlavně inspirativního materiálu k hlubokému zamyšlení. Přál bych si proto, aby se Summerhill dostal k co největšímu počtu otevřených lidí a pomohl nám tak udělat další krok ke svobodnější, zdravější a šťastnější společnosti.

Po autorských právech k této knize jsme pátrali více než rok a sám jsem to dvakrát už málem vzdal. Díky Jerrymu Mintzovi (Education Revolution), a především Honzovi Šedovi se nám nakonec podařilo dohodnout se s Zoë Readhadovou (dcerou A. S. Neilla, která dnes Summerhill vede) i s Albertem Lambem (editorem posledního amerického vydání Summerhillu ) a knihu jsme mohli začít připravovat. Zde patří největší dík Viktoru Jurkovi a Aničce Jurkové za českou verzi textu a Bohouši Bednářovi a Kubovi Ryvolovi za to, jak kniha zevnitř i zvenku vypadá.

Nakladatelství PeopleComm vzniklo jako součást snah o změnu toho, jak se u nás pracuje a podniká, aby se tak více lidí mohlo v práci věnovat tomu, co mají opravdu rádi. Naše vydavatelské aktivity jsme zahájili příběhem Semca (Podivín a Sedmidenní víkend), nejodvážnějšího sociologického experimentu v oblasti firemní demokracie. Následovala kniha o Zapposu, firmě, která dosáhla fenomenálních výsledků tím, že se zaměřila na štěstí svých zaměstnanců (Štěstí doručeno). Svoboda v práci seznamuje s více než dvaceti firmami, které přenášejí řízení na zaměstnance a používají „svobodu v práci“ jako jeden z přístupů k lidštější a tím tvořivější a inovativnější organizaci firmy. V jednom ze svých průlomových děl Na čem dnes záleží Gary Hamel trefně poukazuje na podstatu problémů dnešních firem a pojmenovává hlavní principy, na kterých je třeba stavět ve 21. století. Ve své vlastní knize Peníze, nebo život? ukazuji, proč a jak si vytvořit práci, která bude stát na přednostech každého z nás. Summerhill je mezi školami tím, čím je Semco mezi firmami, a výše uvedené knihy doplňuje pohledem na období života, kdy se rozhoduje o tom, nakolik svobodný život dokážeme prožít. Tím se završuje jedna důležitá kapitola našeho vydavatelského snažení.
Přeji vám inspirativní čtení a předem děkuji všem, kteří nám pomáháte dostat naše knihy k lidem, jimž není lhostejné, kudy se bude ubírat další vývoj naší společnosti, a kteří jsou odhodlaní přičinit se, aby to bylo směrem k větší lidské svobodě.

Tomáš Hajzler, PeopleComm