Zatím žádné komentáře

Proč byl Steve Jobs, a ne Bill Gates, skutečným vizionářem v oblasti vzdělávání

Když dojde na debatu o reformě vzdělávání, rozdělí se veřejnost na dva tábory: ten, který chce dosavadní hromadný povinný systém výuky zlepšit skrze ladění a vylepšování, a ten, který touží vybudovat něco zcela nového a odlišného. Není překvapením, že Steve Jobs, spoluzakladatel Apple, byl součástí tábora „Think Different“ (mysli jinak, pozn. překl.) a propagoval možnost výběru školy a poukázky na vzdělávání, zatímco Bill Gates z Microsoftu podporoval státní standardy a další postupné reformy v rámci konvenčního výukového modelu.

Úsilí nadace Gatesových

Nadace Billa a Melindy Gatesových nalila do vzdělávání K-12 (rozsah podporovaného základního a středního vzdělání v USA, od mateřské školy do 12. třídy, pozn. překl.) za posledních 20 let stovky miliónů dolarů, včetně 280 milionů dolarů pro „Společné jádro“ (vzdělávací standardy, které popisují, co by studenti měli vědět a být schopni dělat v každém předmětu a v každém ročníku, pozn. překl.), jímž opovrhují lidé všech politických preferencí kvůli standardizaci a vládnímu přesahu. Počátkem tohoto týdne Nadace Gatesových ohlásila přidání dalších 10 milionů na vzdělávání učitelů v oblasti „vysoce kvalitních“ osnov. Nadace je na dobré cestě dosáhnout svého cíle investovat do roku 2022 téměř 2 miliardy dolarů do vzdělávání K-12.

Toto obrovské dobročinné úsilí, v kombinaci s téměř 700 miliardami dolarů ročně, jež daňoví poplatníci v USA vydají na hromadné vzdělávání K-12, znamená, že Američané dávají do vzdělávání více peněz než jakákoli jiná země, avšak s podstatně mizernějšími výsledky. Postupné pomalé ubírání učiva ve standardní výuce asi mnoho nepřinese.

Jobs viděl potřebu změny

Steve Jobs to poznal. Viděl, že skutečná transformace vzdělávání vyžaduje narušení celého modelu hromadné výuky. A stejně, jako to udělal se svými revolučními produkty značky Apple, představil Jobs vzdělávací systém, který je inovativní, experimentální a individualizovaný pro každého žáka. V roce 1995 v rozhovoru pro Smithsonian Institution (skupina muzeí a výzkumných center spravovaných vládou USA, používá se též označení Smithsonian, pozn. překl.) vyjádřil Jobs svou podporu poukázkám na vzdělání a podnikatelům zakládajícím soukromé školy.

„Jsem přesvědčen, že pokud by naše země dala každému rodiči poukázku na 4 400 dolarů, jež by mohl utratit pouze u akreditované školy, hodně by se změnilo. Zaprvé, školy by se začaly zběsile propagovat, aby přitáhly studenty. Zadruhé, myslím, že by vzniklo mnoho nových škol… Měli bychom pětadvacetileté studenty, kteří právě dokončili školu, jsou plní ideálů, plní energie a místo, aby založili společnost v Silicon Valley, otevřeli by si školu. Věřím, že by to dělali o mnoho lépe než jakákoli naše veřejná škola. Zatřetí, myslím si, že bychom viděli, jak kvalita škol v rámci konkurenčního boje opět roste. Některé školy by skončily. Mnoho veřejných škol by ukončilo své působení. To je jasné. V prvních několika letech by to bylo dost náročné… Ale ne až tak náročné jako systém, kterým prochází děti nyní.“

Pro Jobse byly poukázky jen jednou částí skládačky transformace vzdělávacího systému. Uvědomil si, že inkrementální přístup k reformaci současného hromadného výukového modelu nefunguje kvůli mocenským strukturám a byrokratickým tendencím, jež jsou součástí konvenční výuky. Ve stejném rozhovoru pro Smithsonian Jobs řekl:

„Rád bych, aby lidé, kteří učí moje děti, byli tak dobří, že budou schopni získat práci ve společnosti, pro kterou pracuji, a vydělávat stovky tisíc dolarů ročně. Proč by měli pracovat ve školství za 35 – 40 tisíc dolarů, když mohou získat práci za stovky tisíc dolarů ročně? Je toto test inteligence? Problémem jsou samozřejmě odbory. Odbory jsou tím nejhorším, co vzdělávání mohlo potkat, jelikož to není meritokracie… Mění se v byrokracii, což je přesně to, co se stalo. Učitelé nemohou učit, administrátoři zajišťují chod činností a nikdo nemůže být propuštěn. Otřesné.“

Dvě různé zkušenosti, dva různé pohledy

Dva velmi odlišné přístupy ke vzdělávání preferované Gatesem a Jobsem mohou vycházet částečně z jejich vlastních zkušeností se školstvím v dětství. Gates navštěvoval soukromou školu Lakeside School v Seattlu ve státě Washington a v roce 2005 řekl: „Lakeside byla jedna z nejlepších věcí, které mě kdy potkaly.“

Na druhou stranu Jobs reagoval na otázku na jeho vzdělávání ve veřejné škole mnohem méně příznivě. Vzpomínal, že:

„Škola byla pro mne v počátcích velmi těžká. Máma mě naučila číst, než jsem nastoupil do školy, takže když jsem tam začal chodit, byly dvě věci, které jsem chtěl dělat. Toužil jsem číst knihy, protože jsem to miloval, a chtěl jsem jít ven chytat motýly. Znáte to, dělat věci, které většinou pětileté děti dělají. Přišel jsem do styku s autoritami jiného typu, než jsem do té doby poznal, a nelíbilo se mi to. A téměř mě dostaly. Skoro se jim podařilo ubít ve mně zvídavost.“

Oba tito techničtí magnáti opustili vysokou školu, aby nastartovali své velmi úspěšné podnikání. Nicméně jejich názory na vzdělávání K-12 odráží řadu odlišností, jež se staly symbolem jejich vlastních společností. Vizionářské motto Applu „Think Different“ zpochybňuje status quo, zatímco Microsoftí „Empowering Us All“ (Posilme nás všechny, pozn. překl.) může vyjadřovat další postupnou změnu na dobře prošlápnuté cestě.

Kerry McDonald:

Kerry McDonald je senior konzultantkou FEE (Foundation for Economic Education, Nadace pro ekonomické vzdělávání, pozn. překl.) a autorkou knihy Unschooled: Raising Curious, Well-Educated Children Outside the Conventional Classroom (Chicago Review Press, 2019). Je také pomocnou vědkyní na Cato institutu a pravidelně přispívá do časopisu Forbes. Kerry má titul B.A. z ekonomie z Bowdoin College a titul M.Ed z politiky vzdělávání z Harvardské Univerzity. Žije v Cambridge, Massachusetts, s manželem a čtyřmi dětmi. K odběru týdenního newsletteru na téma rodičovství a vzdělávání se můžete přihlásit zde.

Přečtěte si také

  • Tak jsme byli u zápisu…Tak jsme byli u zápisu… Právě teď je čas zápisů. Vzpomínáte si na svůj zápis do 1. třídy? Já si pamatuji na to, že mi mamka říkala, jak budeme sedět v lavici a já pak byla zklamaná, že tam nejsou žádné lavičky, […]
  • Dítě neví, co chce…Dítě neví, co chce… Dítě ještě neví, co chce… Proto by mělo do školy, protože tam se to naučí. A pokud tam náhodou nezjistí, co chce a kým je, alespoň bude mít papír na to, co má v životě dělat. Opravdu […]
mm

Kerry McDonald

Kerry McDonald půspbí ve FEE, je autorkou knihy Unschooled: Raising Curious, Well-Educated Children Outside the Conventional Classroom (Chicago Review Press, 2019). Působí také The Cato Institute a je pravidelným přispěvatelem Forbes. Mezi výzkumné zájmy Kerry patří domácí vzdělávání a alternativy ke škole, sebeřízené učení, podnikání v oblasti vzdělávání, zmocnění rodičů, výběr školy a politika rodiny a dítěte. Její články se objevily mimo jiné v The Wall Street Journal, Newsweek, NPR, Education Next, Reason Magazine, City Journal a Entrepreneur. Má magisterský titul z vzdělávací politiky na Harvardské univerzitě a bakalářský titul v oboru ekonomie na Bowdoin College. Kerry žije v Cambridge, Massachusetts se svým manželem a čtyřmi dětmi.