Zatím žádné komentáře

V osmi letech přestala chodit do školy, teď peče dorty za statisíce

Malajská dívka Karen Leong se v rámci plnění svého novoročního předsevzetí přestěhovala z Port Dickson do města Petaling Jaya a z její vášně pro cukrařinu je teď výdělečné podnikání.

Dnes devatenáctiletá Karen Leong absovovala ve 12 letech kurz zdobení dortů na britské cukrářské škole Squire’s Kitchen a od té doby je pravidelnou soutěžící na přehlídkách svatebních dortů, zatímco její vrstevníci tráví čas honbou za akademickými tituly.

Základ jejího podnikatelského portfolia tvoří běžné zákusky k narozeninám a jiným výročím, ale vyhlášená je především velkolepými avantgardními svatebními dorty. Bohaté detailní zdobení je často výsledkem stovek hodin ruční práce.

Poslední dort z její dílny putoval na svatbu v St. Regis a zákazník za něj zaplatil 19 tisíc malajsijských ringgitů, což je v přepočtu 100.000 korun. Dort byl vysoký 150 cm, celý byl potažený belgickým marcipánem a posypán 410 ručně vyrobenými květinami. Jednotlivá patra dortu podpíraly ručně malované pilíře zdobené 24 karátovým zlatem.

Karen má na kontě tři zlaté medaile z cukrářské soutěže v kategorii dortů (první z nich vyhrála v 15 letech na Wilton Cake Competition) a díky tomu se pravidelně objevuje v mezinárodních cukrářských časopisech.

Letos začala podnikat, a tak má všecho na starosti sama – vyřizuje objednávky na extravagantní dorty od svých mnohdy ještě extravagantnějších klientů a také vede kurzy pečení a zdobení dortů ve svých prostorách ve městě Petaling Jaya.

Přes nesporný výtvarný talent se Karen dle svých vlastních slov nepovažuje za mistryni ve zdobení dortů, protože „jako v každém umění tady neexistuje cílová čára“.

“Vždy se můžu naučit něco nového nebo zakomponovat nové techniky do toho, co už umím. Jako umělec věřím, že rostu společně se svými dílem a tvrdit, že už jsem v něčem mistr, prostě znamená, že jsem dosáhla bodu, kdy už se nemusím vyvíjet a růst dál.“

Pravděpodobně by se nikdy nevydala cestou umělecké cukrařiny, kdyby absolvovala klasickou školní docházku.

Karen je produktem nadějného způsobu vzdělávání, známého jako unschooling.

“Výtvarná výchova mě ve škole vůbec nebavila,” vzpomíná Karen na svá školní léta.

“Myslím, že je vysoce nepravděpodobné, že bych se pustila do navrhování a zdobení dortů, kdybych prošla klasickým školním systémem. Byla jsem extrémně orientovaná na akademické znalosti, jak ve školce, tak i v prvních dvou třídách základní školy. ”

Unschooling je verze domácího vzdělávání, která sleduje jeden klíčový koncept – učení řízené studentem.

To znamená, že dítěti nebo teenagerovi je dopřán ten luxus věnovat se jakémukoliv předmětu studia, kterého se mu právě zachce, namísto toho, aby chodil do školy a spoléhal na školní osnovy. Celý proces je lákavý díky tomu, že učení vedou pouze zájmy dítěte. Velmi často citovaný výrok spojovaný s unschoolingem je „život je jejich školní třída“.

Jak se dá očekávat, unschoolingové vzdělání vyžaduje oddané rodiče, kteří jsou schopni a ochotni podpořit své dítě v různorodých zájmech – nejen co se týče zdrojů informací, ale, jako v Karenině případě, také technickým vybavením.

“Uvědomila jsem si, že jsem sama zodpovědná za svůj život,” vypráví Karen ve videu o své zkušenosti s unschoolingem. “V životě dopluji tak daleko, jak mocně se sama odrazím.”

Během let strávených unschoolingovým vzděláváním měla Karen různorodé okruhy zájmu. Studovala jazyky a cizí kultury, chtěla být dobrodružným průvodcem, a dokonce se připravovala na vysokoškolské studium medicíny a psychologie, než se rozhodla, že se bude věnovat dortům.

“Vždycky jsem jevila zájem o přírodní vědy a vynikala jsem v nich. S největší pravděpodobností bych se vydala touto cestou, kdyby mi moji rodiče nenabídli unschooling, ” vzpomíná Karen.

“Bez ohledu na to, jak daleko od sladké kuchyně mě moje zájmy vedly, stejně jsem postupem času zase skončila u dortů.“

Karen Leong Cake Design je po dvou měsících provozu již profitující značka – zejména proto, že veškeré vybavení už vlastnila před začátkem podnikání.

Potřebné znalosti a vybavení postupně po osm let díky svým rodičům doplňovala.

Od začátku sbírá zkušenosti a zlepšuje svoje postavení v oboru jako „ta holka, co peče dorty“. V úplných začátcích se spoléhala pouze na ústní doporučení a lehce zapojovala sociální média.

“Prostě jsem vypsala nabídky kurzů a dortů na osobní a firemní stránky na sociálních sítích a zaplatila jsem si pár inzerátů. Vlastně jsem toho ani moc neudělala,” přiznává Karen.

“Vzhledem k tomu, že jsem samostatný živnostník, je pro mě největší výzvou zkoordinovat pravidelné lekce pečení a nepravidelné zakázky na dorty. ”

“Jsou období, kdy mám diář zaplněný na 2 až 3 měsíce dopředu, a jindy mám zase skoro celý měsíc volno.”

Sebeprosazení v davu představuje další samostatný úkol.

Zpočátku šlo podnikání pomalu, Karen hledala strategii, která by odlišila její práci od konkurence. Starosti a obavy o osud podnikání zahnala jednoduchá myšlenka, že bude své umění vyučovat děti.

“Do té doby jsem vedla jen kurzy pro dospělé a do práce s dětmi jsem se nijak nehrnula. Zkusila jsem to jednou a byl z toho spíš takový experiment, než řešení mé obchodní situace!”

Nicméně práce s dětmi jí učarovala. Navíc jí výuka dětí vnesla do diáře pravidelný režim. Kurzy pro děti stojí jen zlomek ceny kurzů pro dospělé a z toho důvodu se děti často zapisují na celou sérii. Jedna série pokrývá tři na sebe navazující kurzy a Karen dodává, že většina dětí u ní absolvuje více než 3 základní kurzy.

Teď se připravuje na další svatební veletrhy a spolupráci s profesionálními agenturami, které plánují velké svatby – protože její hlavní vášní jsou avantgardní dorty.

Nicméně hlavní příjem tvoří lekce zdobení dortů, kvůli kterým cestuje po cukrářských studiích po celé Malajsii a buduje síť kontaktů.

V budoucnu by Karen chtěla vyučovat pod značkou Karen Leong Cake Design i v různých cukrářských studiích v zahraničí a postupně rozšiřovat své obchodní prostory.

Karen tvrdí, že unschooling je víc než jen vzdělávání.

“Je to trvalý životní styl a nastavení mysli, díky kterému vznikají jedinečné osobnosti, extrémně zapálené pro svoji věc.”

“Díky unschoolingu jsem měla dost času a prostoru, abych si ujasnila, kdo jsem jako osobnost. Pak jsem se mohla posunout k úvahám, jaká osobnost chci být, a uvědomila jsem si, co mohu na oplátku já přinést světu ve skutečném životě, ne teoreticky. ”

Karen má za to,  že malajsijský vzdělávací systém daleko víc potřebuje právě toto propojení s reálným světem.

Nepředpokládá, že by většina lidí šla až do extrému, který zosobňuje unschooling. Takové řešení je vyčerpávající pro všechny zúčastněné, zejména pokud oba rodiče pracují a nemohou si uvolnit ruce, aby mohli být plně k dispozici svým dětem a podporovat jejich domácí vzdělávání.

“Doufám, že se nám podaří přenést esenci unschoolingu do současného školního vzdělávacího systému a umožníme lidem spatřit důležitost jejich vývoje, aby vyrostli v samostatné a nadšené dospělé osobnosti. “


Přečtěte si také

  • Neříkej mu, že by do školy nemusel!Neříkej mu, že by do školy nemusel! Přišla nám emailem další reakce na rozhovor DVTV se Zdeňkou Staňkovou. A protože se nám zase moc líbila, požádali jsme autorku, abychom ji mohli zveřejnit i na […]
  • Vzdělávání – dobrodružství nebo nutné zlo?Vzdělávání – dobrodružství nebo nutné zlo? "Zvídavost je u dětí, jak známo, jedna z přirozených vlastností. Často je to ale tak, že nástupem do školy dojde k tomu, že veškerá zvídavost je náhle pryč a v nenávratnu. A to si myslím, […]