Zatím žádné komentáře

Kudrnáčům odzvonilo

Byl schválen nový zákon. Od minulého roku se smí nosit pouze účesy z rovných vlasů. Všichni kudrnatí se okamžitě stali nenormálními a nevyhovujícími. Významně se zvedly prodeje žehliček na vlasy, ale ať kudrnáči dělají co dělají, vlasy se jim ve vlhku nebo při dešti okamžitě zas zvlní.

Rovnovlasáči, kterých je drtivá většina, si ťukají na čelo a nechápou, proč se kudrnáči nemůžou prostě přizpůsobit. Koho zajímá, že jim vlasy narostly jinak. Musejí prostě být jako všichni ostatní, zákon je zákon.

Pár firem (většina z nich lobbovala už před pár lety za přijetí nynějšího zákona) přišlo se skvělými séry na vlasy, které kudrny narovnají a udrží rovné o mnoho déle, než při použití obyčejné žehličky.

Protože ale vlasy kudrnáčů obtěžují rovnovlasáče (zkuste si třeba za někým takovým sedět v kině nebo v tramvaji), odborníci na vlasovou problematiku doporučili, aby byl kudrnáčům podáván speciální lék (vyráběný dalšími firmami, které lobbovaly za přijetí zákona) na narovnání vlasů.

Po léku nastala obrovská poptávka, zejména od rodičů kudrnatých dětí, neboť tyto mají ve školách veliké problémy, protože si děti sedící za nimi stěžují, že přes ně nevidí na tabuli. No a taky je to prostě nezákonné chodit s kudrnami na hlavě.

Blbost, co?

Hm… A co když si za kudrnáče dosadíme děti s ADHD a dalšími nálepkami? Jsou jiné? Jsou. KAŽDÝ jsme jiný. Ale to, že nevyhovujeme současnému systému školství, který je mimochodem zvrácený, neznamená, že nejsme normální! Jen jsme ty vařící se žáby a nevidíme absurditu mnoha věcí okolo sebe…

Přečtěte si také

mm

Zdeňka Šíp Staňková

www.detijsoutakylidi.cz | facebook.com/detijsoutakylidi | Dnes už vím, že unschooling jsem v sobě měla odjakživa, jen jsem své přesvědčení nedokázala přesně definovat a pojmenovat. Vymáhání poslušnosti, arogance většiny učitelů, příkazy, zákazy, tresty a odměny v klasickém školství a hlavně narození mých tří dětí a několikaletá práce učitelky v mateřské škole mě přivedla k úvahám o jiných možnostech vzdělávání a později (nejen) díky knihám Johna Holta k přesvědčení, že unschooling je filozofie, která je mi ze všech alternativ nejbližší. Dáme-li dětem důvěru a svobodu učit se přirozeně, budeme-li je respektovat jako plnohodnotné bytosti a ne jako prázdné nádoby, které je třeba naplnit, uděláme první krok k tomu, aby z nich vyrostli spokojení dospělí. Zabývám se také dodržováním práv dětí a rodičů ve školách a píšu blog.