Autorka v jednotlivých kapitolách nastiňuje nedostatky klasického školství – věnuje se např. přirozenosti učení, známkování, osnovám a učebnicím, spolupráci dětí a studentů, roli učitele a zahrnutí dětí a studentů do rozhodování.

Název: Mýty ve vzdělávání

Podtitul: O škodlivosti některých zaběhaných představ o učení, škole a výchově a cestách, jak je překonat

Autor: Jana Nováčková

Knihu můžete koupit zde

Publikací zaměřujících se na svobodné učení je velké množství, většina z nich je však v anglickém jazyce. Pro čtenáře preferující češtinu zatím mnoho možností neexistuje. Díky tomu jsou Mýty ve vzdělávání unikátem. Tuto útlou knihu tvoří série článků, které vycházely v Lidových novinách v letech 1998 až 1999 se snahou nabourat některé z mýtů ve školství. Stáří článků naznačuje, že autorka, paní Jana Nováčková, se tématem vzdělávání zabývá již velmi dlouho. Její činnost shrnuje text na zadní části obálky:
„PhDr. Jana Nováčková, CSc., psycholožka, členka Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání. Má praxi v poradenské práci, v psychologickém výzkumu a jako lektorka vzdělávacích kurzů pro učitele a veřejnost. Podílela se na mezinárodním projektu Zdravá škola. Je členkou NEMES (Nezávislá mezioborová skupina pro transformaci školství) a spoluautorka projektu této skupiny Svoboda ve vzdělávání a česká škola. V odborném i populárním tisku publikovala řadu článků, které přibližují veřejnosti myšlenky změny vzdělávání a školy (seriály Základní lidské potřeby a škola a Slovníček pojmů transformace v časopise Rodina a škola, seriál Mýty ve vzdělávání v Lidových novinách). Přeložila knihu Susan Kovalinkové Integrovaná tematická výuka, je spoluautorkou knih Směřování k základní škole zítřka a Respektovat a být respektován a spoluautorka vzdělávacích programů Učitel ve škole 21. století, Cesty k efektivnější výuce, Respektovat a být respektován a Podmínky pro rozvíjení klíčových kompetencí dětí.“

Samotný obsah článků vystihuje podtitul na obálce: „O škodlivosti některých zaběhaných představ o učení, škole a výchově a cestách, jak je překonat.“ Přesně tohoto tématu se autorka drží a v jednotlivých kapitolách nastiňuje závažné nedostatky klasického školství. Kniha se věnuje např. přirozenosti učení, známkování, osnovám a učebnicím, spolupráci dětí a studentů, roli učitele a zahrnutí dětí a studentů do rozhodování.

Titul Mýty ve vzdělávání hodnotím velmi pozitivně a doporučuji ho k přečtení. Nejedná se sice o popis z pohledu unschoolingu, ale s jeho filosofií se kniha dostatečně překrývá a především nováčkům v problematice svobodného vzdělávání nabízí stručný popis toho, na jak špatných základech dnešní většinové pojetí školství stojí.