Jak uvedl v rozhovoru pro New York Times Kevin Carey z organizace New America think tank (americká instituce zaměřující se na výzkum veřejné politiky, včetně národní bezpečnosti, technologie, vzdělávání a dalších oblastí, pozn. překl.), epidemie koronaviru by mohla vést k „rozsáhlému neplánovanému experimentu s masovým domácím vzděláváním“.

Po celém světě se stupňuje strach z epidemie koronaviru a města a státy se snaží předejít šíření nového virového kmene, postihujícího dýchací ústrojí. Ačkoliv virus zatím nezasáhl Spojené Státy nijak těžce, vládní představitelé a zdravotnické organizace vypracovaly plány odezvy, korporace pozastavují cesty do zahraničí a odborníci na vzdělávání se potýkají s výzvou, co by masové rozšíření viru mohlo znamenat pro školáky.

V zemích, postižených koronavirem byly školy uzavřeny a děti jsou doma. Učí se po boku rodičů a nebo za pomoci online vzdělávacích portálů. Dle New York Times dostaly školy ve Spojených Státech od Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC; vládní agentura USA pro ochranu veřejného zdraví, pozn. překl.) pokyn, aby se připravily na epidemii koronaviru, která by mohla způsobit uzavření škol a vyžádat si alternativní formy výuky a učení mimo konvenční prostory. V rozhovoru pro New York Times Kevin Carrey z New America think tank prohlásil, že by epidemie koronaviru mohla vést k „rozsáhlému neplánovanému experimentu s masovým domácím vzděláváním“.

Toto se vskutku již děje v Hong Kongu. Epidemie koronaviru zde vedla k nařízení uzavřít školy na dva měsíce, což se dotklo 800 000 studentů. V článku z Wall Street Journal se píše, že „koronavirus dal celému městu podnět k vyzkoušení domácího vzdělávání“ se zmínkou, že v Hong Kongu se mnoho dětí učí virtuálně skrze online výukové platformy nebo od učitelů dostává živým přenosem pokyny přes Google Hangouts či podobné digitální nástroje.

Je poněkud nešťastné, že je třeba virové epidemie k poukázání na množství alternativ ke konvenčnímu K-12 školství (americký systém školní docházky od školky po dvanáct tříd základního vzdělávání, pozn. překl.). Nejen, že je domácí vzdělávání ve Spojených Státech velmi populární a účastní se jej více než dva miliony dětí z celého národa, ale objevují se i nové alternativní formy výuky, jako například virtuální výuka, microschooling (soukromá obdoba malotřídek, kterou legislativa USA umožňuje, pozn. překl.) a tzv. hybrid homeschooling (smíšený typ domácího vzdělávání, kdy děti např. několik dní v týdnu navštěvují vzdělávací „klub“ či skupinu apod. a po zbytek času jsou doma, pozn. překl.).

Virtuální vzdělávací programy jako např. Florida Virtual School, založená v roce 1997 jako první státní střední škola v USA (tzv. „high school“ v USA studují studenti ve věku přibližně od 14 do 18 let, pozn. překl.), která je plně online, a K-12 Inc. jako jeden z největších poskytovatelů virtuálního vzdělávání, umožňují mladým lidem vystudovat střední školu s diplomem, aniž by museli sedět ve třídě. Doplňkové online programy jako např. Khan Academy (Khanova škola; nezisková organizace zaměřená na poskytování online výukových zdrojů, pozn. překl.) a Outschool (živá placená online výuka pro děti od 3 do 18 let, pozn. překl.) rozšiřují možnosti vzdělávání a umožňují mladým lidem ponořit se hlouběji do témat, která je zajímají nebo do těch, se kterými potřebují více pomoci.

Vzhledem k epidemii se zájem o možnosti online vzdělávání jistě zvýší, ale ve známost zajisté vejdou i další alternativy osobního vzdělávání. Např. tzv. microschools (mikroškoly) jsou malé, věkově smíšené vzdělávací skupiny v domácím prostředí, které fungují jako klasická škola, ale o jedné místnosti. Ve skupině bývá typicky 8-12 žáků. V USA je jednou z nich Prenda; rychle rostoucí síť těchto franšízových domácích „mikroškol“, s více než 80 školami v Arizoně, sloužící potřebám 550 žáků a plánující rozšíření za hranice státu.

Hybrid homeschools („hybridní“ domácí školy) jsou, podobně jako mikroškoly, malé komunitní skupiny pro domácí školáky a také se jistě dostanou do popředí, pokud budou konvenční školy nuceny dočasně zavřít. Tento smíšený model vzdělávání funguje na základě malých, věkově smíšených skupin a nabízí alternativu ke klasickému institucionalizovanému školství, bez velkých tříd a přeplněných budov. Nedávno jsem spustila virtuální platformu Unschool.school, která má formu online tržiště, pro propojení poskytovatelů vzdělávání, rodičů a studentů s těmito modely domácího vzdělávání a mimoškolních vzdělávacích aktivit; platforma podporuje péči o malé skupiny, které se mohou scházet v místních komunitních prostorách, jako např. výtvarných ateliérech, dílnách či třeba volných jídelnách.

Tyto nouzové možnosti vzdělávání mimo tradiční školství ukazují nejen, že „masové domácí vzdělávání“ je možné, ale že může být i velmi vhodné. Výuka na míru, interakce malých skupin, které podporují vztahy v komunitě a propojení, vzdělávání bez nátlaku jsou prospěšné, bez ohledu na epidemii, která rodiny těmto možnostem vzdělávání vystavuje. Masové domácí vzdělávání může být přesně tím lékem, který potřebujeme.