Mnoho rodičů je nespokojených se státním vzdělávacím systémem: příliš mnoho tlaku na výkon, příliš málo práce myslí. Jsou demokratické školy alternativou? Chtějí ponechat žákům hodně svobody, a tak je připravit do života.
Na téma demokratických škol se názory rozcházejí: jedni v nich vidí formu vzdělávání, která žákům umožňuje stát se svobodnými lidmi s opravdovou možností volby. Jiní za tím vidí obyčejný chaos.
„V demokratických školách není ustanoveno, co, kdy a jak by se žáci měli naučit. Také zde platí, že žáci mnohem více sami rozhodují a účastní se všech rozhodovacích procesů,“ říká Markus Gloe, politolog z Mnichovské univerzity. To znamená, že neexistují žádné pevné rozvrhy, žádné učební plány a už vůbec žádné závazné zkouškové termíny.
Učení bez rozvrhů a zkoušek
Některé tyto školy připravují nabídku předmětů, ze které si potom žáci vybírají, čemu se budou věnovat. Takto to plánují i lidé, kteří podporují vznik demokratické školy v Mnichově. Patří mezi ně Tom Gerhard, který je sám učitelem. Je pevně přesvědčen, že trojstupňový vzdělávací systém v Bavorsku, který je orientovaný na výkon, vede k tomu: „…že se nám v tomto vzdělávacím systému mnoho dětí naprosto ztratí, proto ta kritika.“
Žádná demokratická škola v Bavorsku není
Demokratická škola v Mnichově není nic víc než iniciativa. V Bavorsku žádná demokratická škola neexistuje. Jediná škola tohoto typu byla Sudbury škola Ammersee, kterou před třemi lety nechala vláda Horního Bavorska zavřít. Důvod: Sudbury škola nemohla prokázat, že naplňuje vzdělávací cíle základní nebo střední školy. Rodiče i žáci tehdy velmi hlasitě protestovali, ale vůbec to nepomohlo. Dveře školy zůstaly zavřené. Spolek podal žalobu. Politolog Markus Gloe si vysvětluje výhrady proti tomuto typu škol následovně:
„Souvisí to zcela jistě i s mnoha obavami: nic se tam nevyučuje, tak je potom otázkou, zda se tam žáci učí to správné, zda se tam připravují na život? Dále hraje roli například nedůvěra svěřit proces učení samotným žákům.“
Vzory ve Velké Británii a v USA
Sudbury škola Ammersee čerpala ze svého amerického vzoru: školy Sudbury Valley School, založené roku 1968 v Massachusetts. Tam měli žáci svobodu v nejvyšším možném měřítku. A tak ani ve škole v Ammersee nebyly stanoveny žádné požadavky.
První demokratickou školou je ale Summerhill, založen roku 1921 v britském Suffolku skotským pedagogem A. S. Neillem.
Svobodně myslící lidé jako cíl
Co mají všechny tyto školy společného? Chtějí vidět vyrůstat svobodně myslící mladé lidi. A jak potvrzuje profesor didaktiky Markus Gloe, vycházejí z těchto škol lidé, kteří chápou demokracii trochu jinak.
„Především díky vnímané osobní účinnosti, kterou na takových demokratických školách zažili, mají tito žáci zcela jinou demokratickou kompetenci.“ vysvětluje politolog Markus Gloe.
Lze více zapojit žáky?
Gloe by si přál, aby i v Bavorsku konečně vznikly demokratické školy jako alternativa k trojstupňovému školskému systému. V Německu je takových škol sotva dvacet. A také vedoucí Akademie pro politické vzdělávání v Tutzingu, Ursula Münch, si myslí, že se od těchto škol můžeme něco přiučit:
„Školy, kde se mohou žáci zapojit a také mluvit o tom, kde se zapojit nemohou a z jakého důvodu. Upřímně si myslím, že toto do diskuzí vnášelo pro žáky i učitele více světla.“
Nikdo nemusí mít obavy, že se na těchto školách žáci málo učí. Nakonec musejí všichni žáci skládat stejné zkoušky, a to na státních školách. A tam se ukázalo následující, jak říká politolog Gloe: Absolventi demokratických škol nemají horší výsledky než ostatní žáci. Oni totiž přesně vědí, jak se učit a hlavně proč!