Přiznám se, že hodně čtu. Přiznám se také, že hodně čtu knihy o duchovním rozvoji, mysticizmu, bdělé pozornosti, meditaci atd. Tyto knihy mi vnitřně pomáhají, obohacují mě a také inspirují v životě, ale i v mé učitelské práci. Ve spoustě věcí mi otevírají oči i srdce, umožňují se mi na problémy dívat z jiné (vnitřní) strany. Tyto myšlenky mi pomáhají uvolnit napětí, řešit konfliktní situace s jistou dávkou klidu, vhledu, nadhledu. Umožňují mi vidět problémy našeho školství možná v souvislostech jiných, netradičních, možná pro někoho nepochopitelných a třeba i nesmyslných.

Vždycky jsem v sobě nosil víru, že nejdůležitější na našich školách je vytvoření atmosféry a nejen vtloukání vědomostí do hlav. Dnes, v době informačních technologií, bych dokonce jakýsi duch třídy, školy a celého našeho školství, postavil před cíle výukové. Výukové cíle beru totiž tak nějak samozřejmě. Učím na prvním stupni a jako samozřejmost beru naučit děti číst, psát, počítat. Proto se o tyhle věci ve své práci moc nezajímám. Neberte to špatně. Jsou důležité, ale mám pocit, že tyhle dovednosti by mohl děti naučit téměř kdokoliv a dokonce si myslím, že by se je, pokud by chtěly, děti naučily samy. Pokud by nechtěly, donutily by je k tomu okolnosti.

Proč jsem ale na začátku mluvil o knihách, a proč se tento článek jmenuje tak, jak se jmenuje. Právě dočítám knihu, která mě hluboce zasahuje. Jmenuje se Moc versus síla a napsal ji právě David R. Hawkins. Je strašně těžké stručně napsat, o čem tato útlá publikace je, ale pokusím se. David R. Hawkins dvacet let testoval a zkoumal vědomí. Na jednoduchém experimentu dokázal na tisících testovaných jedinců, že existuje 12 energetických stavů vědomí, které ovlivňují naše jednání, konání, podnikání, naše instituce. Jedná se o jakousi tabulku duchovních úrovní. Vytvořil číselnou škálu od 0 -1000 a různým hodnotám na této stupnici přiřadil jednotlivé energetické úrovně vědomí (20 – stud, 30 – vina, 50 – apatie, 75 – smutek, 100 – strach, 125 – touha, 150 – hněv, 175 – hrdost/pýcha, 200 – odvaha, 250 – neutralita, 310 – ochota, 350 – přijetí, 400 – rozum, 500 – láska, 540 – radost, 600 – mír, 700 – 1000 osvícení). Jednoduchým experimentem dokázal určit energetickou hodnotu některých událostí, spisů, uměleckých děl, firem, osobností. Všechny hodnoty pod 200 jsou destruktivní, špatné, směřující k zániku. Čím je číslo větší, tím je pravdivější, duchovnější, životaschopnější, prospěšnější. Pokud nevíte, o čem mluvím, třeba si to dokážete představit na příkladu. Např. absolutní hodnotu 1000 má bible a její učení a pravdy, které hlásá (stejně tak Korán). Změřil ovšem také její energetickou hodnotu v období, kdy křesťanství uplatňovalo silou a násilím myšlenky z bible přejaté (jejich hodnota klesla pod 200).  Z osobností měl Mahátma Gándhí například hodnotu 700 (stejně tak Matka Tereza), Jan Hus 610, český národ jako celek 310, průměrná úroveň parlamentu české republiky 60. To jen tak pro zasmání.

Můžete si o tom myslet, co chcete. Na základě tohoto mého popisu si také nejde udělat přesný obrázek o celé knize, ale při jejím čtení mi okamžitě naskočila otázka. Jaké energetické hodnoty by asi dosáhla moje třída, naše škola, naše školství. V době, kdy je vytváření vztahu s dětmi vedeno na bázi strachu a pocitu viny (hodnota 100, resp. 30). Největší odměnou pro dítě je známka a pochvala před nastoupenou jednotkou, při které spoléháme, že na sebe děti budou pyšné a my jsme pyšní na ně (175). Spousta dětí je z neúspěchu, špatných známek smutná (75), stydí se číst před ostatními a my je k tomu přesto nutíme (20), zatlačíme je do kouta a vzbudíme v nich hněv (150). A tak bych mohl pokračovat dál. Jak často naše energetické působení na děti překročí magickou škálu 200 a ony zažijí aspoň neutralitu, když ne přijetí, lásku, použití zdravého selského rozumu…?? Stálo by za to se zamyslet, jestli tohle není ten první a nejdůležitější krok v „reformě“ našeho školského systému. Z rozhovorů s rodiči a některými kolegy mám dojem, že tento pocit nesdílím jen sám. Nejsem sám voják v poli. Tak nějak podvědomě tuhle škálu máme všichni v sobě, ve svém životě. Každý učitel by měl být nositelem něčeho vyššího a vznešeného, měl by být nejen vzorem, ale nebojácným experimentátorem a nositelem světla. Vy to necítíte? Mimochodem Jan Amos Komenský měl naměřenu energetickou hodnotu 690.

P.S. : Pokud byste si knihu přečetli a pokusili se změřit energetickou hodnotu našeho školství nebo vaší školy, dejte nám vědět 🙂