Česká školní inspekce vydala Výroční zprávu, kde je spousta zajímavých informací. Některé – zejména ty, které se týkají předškolního a základního vzdělávání – jsem pro vás vypíchla.

Mateřské školy: málo alternativ, prakticky nulový vliv povinné předškolní docházky a ředitelé před důchodem

Hned na začátku zprávy mě zaujala informace, že v ČR existují okresy, kde 100 % dětí navštěvujících MŠ chodí do státních škol – rodiče tedy nemají na výběr žádnou z alternativ.

Důvodem, proč jsou v ostatních okresech soukromé MŠ zakládány, je nejčastěji (51,8 %) právě poptávka rodičů či záměr zřizovatele nabídnout alternativu ke státem řízenému vzdělávání. Celkem je soukromých MŠ 7,3 % z celkového počtu školek, dětí do nich dochází 3,3 %.

Zpráva také říká: “Od září 2017 bylo zavedeno povinné předškolní vzdělávání. Na podíl pětiletých dětí, které docházejí do mateřské školy… to však nemělo zásadní vliv.”

Další zajímavou informací je, že průměrný věk ředitelů MŠ je 51 let a v téměř polovině (48,4 %) konkurzních řízení na ředitele MŠ figuroval pouze jediný uchazeč. Průměrný věk pedagogů v MŠ je 44 let.

Základní vzdělávání: povinné plavání, nárůst dětí na domácím vzdělávání, neoprávněné vybírání peněz od rodičů, dominance frontální výuky a známek

V roce 2017 došlo k několika změnám v rámcovém vzdělávacím programu (RVP) pro základní vzdělávání, např. přidání povinného plaveckého výcviku do tělesné výchovy. Zpráva připomíná, že školní vzdělávací program (ŠVP), který má vycházet z RVP a konkretizovat jej, musí zveřejnit na přístupném místě ředitel každé školy.

Každoročně se zvyšuje počet žáků základních škol (vždy o 3 %), počet škol se zvyšuje cca o 1 %. Základních škol v ČR je celkem 4 155 (52 % z nich má méně než 150 žáků).

Důvodem zřizování soukromých škol je nejčastěji poptávka rodičů či záměr zřizovatelů nabídnout alternativní vzdělávací přístup (64,7 %).

Počet žáků zapsaných k individuálnímu (tzv. domácímu vzdělávání) se od školního roku 2014/2015 zdvojnásobil na nynějších 2 591, tj. 0,3 % všech dětí, na něž se vztahuje povinná školní docházka.

Opět došlo k významnému navýšení celkových veřejných výdajů na základní vzdělávání, a to o 16,4 % na 71 149,4 mil. Kč, což je 36,5 % z celkových veřejných výdajů. Výdaje na žáka se zvýšily na 7 109 Kč (nárůst o 11,2 % oproti minulému roku). Téměř všechny školy využívají také různých grantů a dotací. Od rodičů školy často také vybírají finance, ač rodiče nemají žádnou povinnost platit – více zde nebo zde.

Zájem o to, být ředitelem ZŠ, postupně klesá. Pouze 1 uchazeč byl v konkurzním řízení v 38,9 % případů.

Průměrný věk pedagogů na ZŠ je 45,2 let.

Ve školách stále dominuje frontální výuka:

Zpráva uvádí, že: “Osobnostně ponižující situace, kdy se učitelé dopouštěli komunikačních chyb, při kterých porušovali partnerský respektující přístup, se v 98,3 % hospitovaných hodin nevyskytly vůbec.” Těžko ovšem mohla ČŠI očekávat, že v přítomnosti jejího inspektora budou učitelé žáky ponižovat. Zkušenosti např. ze skupiny Řešení problémů ve škole, stížnosti na učitele a školy, hovoří bohužel úplně jinak.

ČŠI se naštěstí zeptala i dětí. Tam už jsou výsledky jiné:

Podle zprávy “přetrvávají rozdíly v přístupu škol k výskytu šikany, agrese, případně násilí”. Existují i školy, které je bagatelizují, a to nejen jejich prvotní příznaky.

Šikanu, agresi či násilí ze strany učitelů směrem k dětem ČŠI bohužel nezkoumala, přestože tyto případy prokazatelně existují.

Ve většině škol (64,5 %) jsou všechny děti hodnoceny známkami, 6,3 % škol používá pro všechny žáky slovní hodnocení.

Stravování ve školách: s alternativou příliš neuspějete

Školy nejsou příliš ochotny vycházet vstříc dietním požadavkům dětí a rodičů (poskytuje je pouze 6,5 % kontrolovaných zařízení školního stravování). Ve školních jídelnách, kde přímo jsou strávníci vyžadující dietu, poskytovalo tuto službu pouze 26,1 %.

Jak docílit alternativního stravování pro své dítě si přečtěte zde nebo zde.

Podle zprávy se zvýšila pestrost nabídky nápojů:

Školní úrazovost stoupá

V porovnání s předchozím školním rokem činí nárůst úrazovosti 3,2 %. Nejvíce úrazů je na Vysočině a v Pardubickém kraji, nejméně v kraji Středočeském a v Praze. Na základních školách se děti nejčastěji (v 35 % případů) zraní při tělesné výchově při skupinové činnosti, následují přestávky s 25 %.

Na ZŠ si děti nejčastějí zraní ruku či nohu, v MŠ hlavu a ruku.

Tematická zpráva – Výběrové zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků

Tato tematická zpráva je pro mě osobně zajímavá až ve své druhé části, kde kromě výsledků testů v jednotlivých předmětech najdete hodnocení dotazníků dětí. Jinými slovy, ČŠI položila dětem různé dotazy, které se tak či onak týkaly vzdělávacího procesu ve škole.

Najdete tu oblíbené (hudebka, výtvarka) i neoblíbené (matika, čeština) předměty, či odpovědi na to, zda děti v hodinách mohou pokládat otázky k tématu nebo vyprávět o svých zkušenostech:

Oblíbené téma: domácí úkoly

Přestože názory na to, zda školy mohou vyžadovat plnění domácích úkolů, nebo je dokonce známkovat, se liší (my se kloníme k názoru, že nemají oporu v zákoně), zeptala se ČŠI dětí i ně:

Učitelé: chtějí měnit přístup dětí i rodičů a vyšší hodinovou dotaci

ČŠI se ptala i učitelů, například na to, co by nejvíce pomohlo k lepšímu naplňování cílů ve výuce daného předmětu. Jak vidíte z grafu, největší “problém” jsou zřejmě děti a rodiče…

Ve zprávě je toho zajímavého mnohem víc (střední, umělecké školy, výsledky mezinárodních šetření, tematické zprávy či analýza stížností – str. 245), doporučuji nahlédnout každému rodiči alespoň zběžně do obsahu a přečíst si to, co vás nejvíc zaujme. V pdf je zpráva k přečtení zde.