Stáváme se rodiči s vlastním a jedinečným balíkem zkušeností, slabostí a silných stránek, které tvarují naše názory. Náš pohled na sebe samé jako na rodiče, na naše děti, naše očekávání a schopnost zvládat změnu, kterou našim životům způsobily děti.

Prozkoumání toho balíku nám může vskutku otevřít oči a změnit život.

Jaké jsou vaše silné stránky? Jaké jsou vaše slabiny? S čím nejvíce bojujete? Co jsou podněty, které vás odvádí od spojujícího rodičovství?

Zkoumání vlastních slabostí a jejich porozumění je neustávající a často emocionální proces. Mnoho z toho, co nás ovlivňuje nyní, je způsobeno tím, jak jsme byli vychováni, jak jsme prošli školní docházkou, vlivy společnosti, stejně jako našimi charaktery a osobnostními rysy.

Mnoho z nás funguje jako rodiče odlišně od toho, čím jsme si prošli v našem vlastním dětství. Může to být způsobeno strachem, že budeme opakovat chyby generací před námi. Ale myslím, že nejdůležitější je procítit všechny emoce, které kolem našeho dětství jsou. Udělejte si čas, abyste mohli tyto pocity prozkoumat a odvoďte, jaký to má na vás dopad v současnosti.

Je důležité si uvědomit, že některé naše instinktivní, niterné reakce neodpovídají vždy tomu, co chceme jako rodiče. Často jsou takové, aby odpovídaly normálu toho, jak jsme byli vychováni a mohou být vyvolávány tím, že se naštveme nebo se přestaneme kontrolovat. Co může opravdu pomoci, je zaměřit se na okamžiky, kdy můžeme být více proaktivní. Díky takové introspekci jsme schopni s našimi dětmi lépe komunikovat a poskytnout jim potřebné propojení.

Sama osobně, coby poněkud perfekcionista a introvert, rozpoznávám věci, které pomáhají a brzdí mé rodičovství a spojení s dětmi. Snažím se nevinit se za to, že bojuji s neúspěchy (perfekcionismus) a potřebuji čas na dobití poté, co jsem byl společenská (introvert). Ale nebyla jsem taková vždy. Obviňovala jsem se z věcí, které jsou pro mě teď zvládnutelné a někdy jsou to dokonce úžasné součásti mé povahy.

Stejně, jako dokážeme ocenit a povzbudit jedinečnost vlastních dětí, to můžeme udělat sami pro sebe. Čím více pracujete na sebevědomí a přijetí, tím snadnější je propojit se s ostatními – včetně vlastních dětí.

„Rodičovství nemá nic do činění s dokonalostí. Dokonalost dokonce není ani cílem – ani pro nás, ani pro naše děti. Učit se žít spolu dobře v nedokonalém světě, milovat se navzájem navzdory našim nedokonalostem a růst jako lidé, zatímco s námi rostou naši človíčkové, to jsou pravé cíle laskavého rodičovství. Proto se večer neptejte, zda jste přes den udělali všechno správně. Ptejte se, co jste se naučili a jak dobře jste milovali, ať můžete ze svých odpovědí růst. To je dokonalé rodičovství.“ – L. R. Knost

S čím v rodičovství nejvíce válčíte? Co pro vás není přirozené? Co myslíte, že tomu nejvíce přispělo nebo přispívá? Kvůli čemu nejste dostatečně propojeni?