Spojení s vašimi dětmi začíná a končí u jednání s nimi jako s lidskými bytostmi. To obashuje i jejich zapojení do všeho, kde to je jen trochu možné. A pokud jde o řešení problémů, znamená to spolupráci.

Zdá se to tak jednoduché, ale je to obrovský posun od konvenčního myšlení o dětech. S dětmi je často jednáno naprosto odlišně než s ostatními lidmi. Ale tento posun má značně pozitivní dopad.

Často přicházejí záchvaty, nesouhlas nebo „špatné chování“ od dětí, které se cítí nepochopené nebo nevyslechnué a nerespektovené. Jako rodiče tomu můžeme pomoci vytvořením rodinné kultury, kde spolupracujeme. Můžeme to vylepšit tím, že pracujeme na:

Zapojení

Myslím, že rodičovství je často považováno za něco, co je děláno vůči dětem. Nejdůležitějším rozdílem, který můžete udělat, je, že si uvědomíte, že rodičovství je týmové úsilí a je provozováno s dětmi. Děti si zaslouží slovo v tom, co je ovlivňuje. Děti se musí cítit jako silná součást rodinného týmu. Mají právo se cítit zapojeni do života, do výběru a řešení problémů.

Jeden z nejdůležitějších způsobů, jak se děti učí, je konáním. Děti se naučí řešit konflikt aktivním řešením skutečných konfliktů. Naučí se dělat správné rozhodnutí tím, že dostanou šanci rozhodnout. Děti prostě nemohou být nezávislé, užitečné nebo přemýšlivé bez každodenních šancí praktikovat právě tyto schopnosti.

Vaším úkolem je poskytnout vhodný výběr, abyste jejich rozhodnutí dokázali přijmout. Je zřejmé, že existují oblasti – například co se týče bezpečnosti, hygieny nebo schůzek, které jsou „neobchodovatelné“. Můžete však dát dětem jasné zdůvodnění a posilovat tyto ideály bez trestu nebo křičení.

Sebeúcta a sebedůvěra

Myslím, že jednou z nejdůležitějších věcí, které mají našim dětem pomoci při řešení problémů, je sebeúcta a jistota. To se nemůže stát bez toho, aby se děti cítily respektovanými. Ukazuje to, co děláte a říkáte jako rodič, že děti respektujete? Cítí vlastnictví nad svým tělem? Cítí se být slyšeny? Dostávají slovo ve věcech, které ovlivňují jejich životy?

Děti mají právo na autonomii těla – jejich těla jsou jejich vlastní a měli by dostat možnost dělat o nich jakákoli rozhodnutí. To je samozřejmě důležité ve spojitosti s bezpečností a s jistotou, že se jich nikdo jiný nemůže dotýkat tak, aby jim to bylo nepříjemné. Mělo by ale také zahrnovat, koho chtějí políbit nebo obejmout, zda chtějí ostříhat vlasy nebo propíchnout uši, kdy a jak mnoho jedí a spí a vhodný výběr oblečení.

Poskytnutí kontroly nad vlastním tělem dětem v mladém věku vytvoří základ pro jejich zdravé osobní hranice v pozdějším životě.

Abyste v dětech podpořili sebevědomí a důvěru, musí vidět vás samotné jak tyto atributy praktikujete a musí slyšet, co to znamená. Je důležité si s nimi promluvit o respektování jejich těla a ukázat, že vy respektujete jejich velké emoce.

Hranice

Respktující rodiče stále spolupracují. Život má dost hranic a s našimi dětmi o nich diskutujeme. Rozdíl je v tom, že je vysvětlujeme důkladně (ne „proto, že jsem to řekl“) a dáváme jim svobodu rozhodovat. Dokud budou chápat, jak jejich rozhodnutí ovlivňují ostatní, je jejich právem zapojit se do věcí, které mají vliv na ně.

Často budete muset opakovat vysvětlení. Často jim musíte pomáhat pracovat s emocemi, které přicházejí právě kvůli těmto hranicím. To je v pořádku. Prostřednictvím této práce ukazujete svým dětem, že vám dostatečně záleží na tom, abyste jim vysvětlili, znovu vysvětlili a pomohli jim vypořádat se s věcmi, které považují za obtížné. Pracovat jako tým, který vytváří osobní hranice a dokáže zvládnout hranice ostatních, je něco, co potřebujeme zapojit do každodenního života. To přichází přirozeně s rodinnou kulturou úcty a spolupráce.

Když se lidé (a i děti jsou lidé) cítí jako součást týmu, je mnohem pravděpodobnější, že takovému týmu pomohou! Zeptejte se sami sebe:

• V jakých oblastech života vašich dětí s nimi můžete pracovat?
• Jakým způsobem jim můžete pomoci zapojit se?
• Které aspekty života vašeho dítěte byste mohli změnit, protože postrádají možnost volby?
• Jaké hranice je třeba lépe vysvětlit?