Doktor George Land vypustil bombu, když publikum na TEDx Tucson informoval o šokujícím výsledku testu kreativity, původně vytvořeném pro NASA a později využitém k testování školních dětí.

NASA kontaktovala doktory George Landa a Beth Jarmanovou pro vytvoření vysoce specializovaného testu, který by poskytl prostředky k efektivnímu měření kreativního potenciálu raketových vědců a inženýrů. Test se ukázal pro potřeby NASA velmi úspěšným, ale vědcům zbylo k zodpovězení pár otázek: odkud tvořivost pochází? Je u některých lidí vrozená, nebo se jí učíme? Nebo ji získáváme ze zkušeností?

Vědci pak test dali 1600 dětem ve věku 4-5 let. Jejich zjištění je šokovalo.

Tento test se zaměřuje na objevování nových, neotřelých a inovativních nápadů na řešení problémů. Co myslíte, jaké procento těchto dětí spadlo do kategorie s geniální představivostí?

Celých 98%!

Je to ještě zajímavější

Ale to není celý příběh. Vědci byli natolik ohromeni, že se rozhodli udělat z testu průřezovou studii a otestovat děti o pět let starší.

Výsledek? Už pouze 30% desetiletých dětí spadlo do kategorie s geniální představivostí.

Při testování patnáctiletých dětí hodnota klesla na 12 procent!

A co my, dospělí? Kolik z nás je po školních letech ještě v kontaktu se svou kreativní genialitou?

Bohužel, pouhá 2 procenta.

Pro ty, kteří vznášejí dotaz ohledně konzistence výsledků, nebo myslí, že se jedná o izolované incidenty – tyto výsledky byly ve skutečnosti replikovány více než milionkrát, jak poznamenává Gavin Nascimaneto, jehož článek poprvé upozornil na tuto úžasnou studii a její šokující závěry:

Je to náš školní systém, náš způsob vzdělávání, co nás okrádá o naši kreativní genialitu.

„Důvod, proč tomu tak je, není obtížné pochopit. Škola, jak ji jednoduše nazýváme, je instituce, jež byla historicky vytvořena, aby sloužila potřebám vládnoucí třídy, ne obyčejným lidem.

Aby takzvaná elita udržela svůj přepychový životní styl otevřeného luxusu, do nějž přispívá nejméně, ale užívá z něj nejvíc, pochopila, že děti musejí být ohloupeny a vymyty jim mozky. Aby lépe akceptovaly, a ještě lépe – sloužily, jejich chamtivému systému umělého nedostatku, nekončícího vykořisťování a válek,“ píše Nascimento.

Co teď? Můžeme znovu nabýt naši tvořivost?

Land tvrdí, že pokud chceme, máme možnost být na 98 procentech. Na základě výsledků studií s dětmi a funkčnosti mozku, existují v mozku dva druhy myšlení. Každé využívá jiné části mozku a tvoří zcela jiné paradigma ve smyslu, jak formuje naši mysl.

Jeden druh se nazývá divergentní – jedná se o představivost užívanou k vytváření nových možností. Druhé myšlení je konvergentní – kdykoli vynášíte soud, rozhodujete se, něco testujete, kritizujete, hodnotíte.

Tudíž divergentní myšlení působí jako akcelerátor a konvergentní brzdí naše snahy.

„Došli jsme k závěru, že způsobem, jakým vzděláváme děti, je učíme používat oba druhy myšlení současně,“ říká Land.

Pokud vás někdo vyzve k inovativním nápadům a vy s nějakými přijdete, ve škole nejčastěji uslyšíte: „To už jsme zkoušeli, to je hloupý nápad, to nebude fungovat,“ atd.

Zde je závěr, z něhož vyplývá, s čím je nutné přestat:

„Při pohledu do mozku vidíme, že neurony bojují mezi sebou a snižují výkon mozku, neboť neustále soudíme, kritizujeme a cenzurujeme,“ tvrdí Land. „Ve chvíli, kdy fungujeme ve strachu, využíváme menší část mozku, ale když zapojíme kreativní myšlení, mozek se doslova rozzáří.“

Jaké je řešení?

Musíme v sobě znovu objevit sebe sama v pěti letech. Schopnosti, jež jsme měli v té době, nikdy nezmizely.

„Je to něco, co trénujete každý den, když sníte,“ připomíná Land.

Jak v sobě najít pětiletého sebe sama?

Land nás všechny vyzývá – zítra si vezměte vidličku, zapněte svou pětiletou mysl a přijďte s 25 – 30 nápady, jak ji vylepšit.