„Jeden z mých kolegů učitelů tomu říká “bulimická metoda vzdělávání.” Asi víte, co myslím. Nacpeme jim do chřtánu mraky faktů, pak je všechny u zkoušky vyzvrací a nikoho to intelektuálně neobohatí.” – Stuart Firestein

Když vykrmujete husu, tak se samozřejmě brání. Její obezita je dobrá pro gurmána žeroucího její mrtvolu, nikoliv pro ni. Když ji pustíte, tak si sama najde, co potřebuje, aby přežila v dobré kondici. Má na to instinkty. A protože je to zvíře, tak nehrozí, že vyvolaný odpor k jídlu bude tak silný, že se mu bude do konce života vyhýbat. Zvířata netrpí mentální anorexií. Ale dětskou zvědavost lze zabít. A taky se to děje. Vidím to furt. Nechuť ke všemu, co připomíná školu…

Nemají zájem, ty děti, musíme to do nich ládovat pod tlakem! Proč si ve škole myslí, že vyřeší nezájem tím, že budou o to více praktikovat metody, které jej vyvolaly? Dětští psychologové v zajetí školského systému hasí problémy, které jsou produktem tohoto systému. Stačí možnost existence mimo systém, žel mocipáni si myslí, že kdo je z vlastní vůle mimo systém, tzv. svobodný člověk, buď není schopen existovat nebo chce systém zničit.

Lidičky, tohle letadlo padá! Omg, já nejsem terorista, který odpálil bombu, může za to konstrukční závada. Říkal jsem to od začátku, že tenhle kolos vůbec neměl vzlítnout, dobrovolně bych rozhodně nenastoupil, ale říkali jste něco o tom, že každý má právo na létání a my nechceme, abyste zůstal přízemním člověkem. No fajn, v tom se shodneme, ale proč bych měl ksakru létat s vaší společností? Co takhle nějaká konkurence? Vždycky mě lákalo rogalo, cítit vítr a mraky na vlastní kůži. Ne, to je příliš riskantní, poletíte s námi! A tak jsem se ocitnul v letadle, z kterého se stala neřízená střela, pouze se někdo snaží korigovat pád, minimalizovat škody. A bude to tvrdé přistání. Ale já to čekal, já si vzal padák. Vím nejlépe, co je pro mě dobré. Takže goodbye, nehodlám tu solidárně zemřít s vámi. Je mi vás líto, tohle letadlo již nejde zachránit, ale individuální spása je možná. Čeká nás spousta mrtvých talentů, někteří možná přežijí a vzpamatuji se, ale ne všichni. Nepoznamenán zůstane ten, kdo nenastoupil, aby mohl létat po svém jako Jonathan Livingston Racek. Nebo si alespoň vzal padák. Poškozeni jsou všichni pasažéři, někteří úplně, někteří jen částečně.

Děti zájem mají furt, ale o věci, které si mohou dělat po svém. Chtějí stavět vlastní letadla a ne si celý život kupovat letenky do několika určených destinací. Existuje bezpočet míst, kam létat. V místech, kam létají všichni, je už poněkud narváno a nikomu se tam moc nechce. Stává se, že ten samej kluk, kterého ve škole nebaví dějepis a zeměpis, je odborníkem na dějiny neexistujících světů Středozemě nebo Západozemí. Spisovatelé umí fakta zabalit do poutavého vyprávění. Klíčová je dovednost vyprávět. Kdykoliv chceme ovlivnit druhé, musíme umět vyprávět. Každý má senzitivní období na vše možné, kterýžto fakt škola ignoruje, tam jedou všichni podle jednoho jízdního řádu. Sorry kámo, na tvoje zvědavý otázky pouze vzdáleně související s probíranou látku nemáme čas. Buď ohleduplný! Copak okolo sebe nevidíš své znuděné kamarády? Jenom zdržuješ výuku. Tvé zájmy se nevejdou do osnov, tak se uč a rozvíjej ve svém volném čase, tady na to není čas. Nezajímá je, co jim říkám já, proč by je mělo zajímat, co zajímá tebe? Mě to taky nezajímá, ty jsi tu od toho, aby tě zajímalo, co zajímá mne… Já probírané probrat musím, právě teď, ne jindy, i kdyby třída zahořela zájmem, ten je povolen pouze v souvislosti s probíranou látkou. I když ta aktuálně nikoho nezajímá, možná proto, že to vykládám asi jako ten profesor v Bradavicích, co si při výuce nevšiml, že umřel, a dál četl z nudné knihy, už jako duch. Pojďte děti, zahrajeme si ruskou ruletu s vašimi talenty. Vylosujeme vám vám nevyhovujícího učitele, abyste si pak mohly myslet, že matika, fyziku, dějepis je nuda, němčina je vopruz… Ach jo, asi se budu učit německy od německých dětí, zatímco já pro ně budu motivace učit se angličtinu. To jen angličtinu jsem si nikdy nenechal znechutit, zatvrzele jsem se učil z vlastních zdrojů a ignoroval učebnici, která mi nevyhovovala. Všechny děti snažně prosím, aspoň ty jazyky si nenechte znechutit a ony říkají, njn, ale ty ji neznáš, jaká to je kráva, ta naše učitelka XYZ.

Ještě, že učitelé jsou i jinde, než ve škole. Nejlepší je výuka jeden na jednoho. Najdu si kohokoliv, kdo je v něčem dobrý, kdo je úspěšný v tom, co dělá. Každý chce být v něčem dobrý, spoustě lidí se to podaří, takže je zde spousta lidí lepších než my sami, od kterých se lze učit. Každý ví, že nejrychlejší způsob, jak se něco naučit, je zeptat se toho, kdo ví. Vědí to všichni, kteří otravují kamarády na Facebooku spíše než strýčka Googla a tetičku Wikipedii, protože dotyčný vše podává nám na míru. Usměrňujeme ho svými otázkami. Můžeme se zeptat způsobem, který ho samotného donutí vše promyslet do ještě větší hloubky. To je vzájemně výhodné. Dialog. Konverzace. (Nejen) děti furt kecají o všem možném a trénuji tak své vyjednávací, přesvědčovací a vzdělávací schopnosti. A toto je ve škole zakázané, debata, zdroj největšího rozvoje. Máme mozky zadrátované tak, že si nejlépe pamatujeme informace z rozhovorů. Evoluční výhoda; díky řeči se zkušenost stala přenositelnou. Nedokážu si představit větší impulz k učení, než kdy mi někdo oponuje, že můj názor je mylný (ale nesmí to být povýšený učitel ve škole). Hledám způsoby, jak se vyjádřit lépe, je nutné dohledat zdroje. To se v jakémkoliv dialogu odehrává neustále, oboustranná výměna. Tohle je ono intelektuální obohacování. Dialog není možné vést s učitelem, který je nositelem jediné pravdy a jakékoliv zpochybnění vnímá jako drzost a vůbec útok na svou osobu. Děti opakujte po mne. Copak jsem nějaký papoušek? Ale na to, být dobrým žákem, na to stačí být jako papoušek. Ale skutečně něco umět, to znamená být schopen použít to v různých situacích. Ale ve škole nejsou žádné přirozené situace. Vše je umělé. Zatímco život vždy prověří úroveň našeho pochopení, k jedničce stačí vyvolat zdání pochopení. Je to překvapivě snadné a vede k to k cynismu. Cílem je dostat dobrou známku, nikoliv něco umět. A proč se vůbec něco učit, když v životě za to známku nedostanu? Ach jo, škola produkuje zombie.